Přátelé, kamarádi, přijměte zde pozvánku na XXIII. Mahacup, The MTB LEGEND
Hlásím se, kapitáne Michalisi, stojím před tebou a podávám svoje hlášení. Stmívá se a má práce končí. Tedy jen pro dnešek. Na ostružiní setnutém chladnou ocelí křovinořezu zůstávám tři krůpěje své rudé krve. Ještě jich přibude, než zlomím zpupnost těch pichlavých kadeří, které nám stojí v cestě. Spěchám.
Ostružiní není jediným příkrým schodem na mé pouti ke Golgotě. Hrábě, motorová pila, kleště jsou mým křížem, se kterým se vleču. O pár kilometrů ode mě se za uplynulou prací křižuje unavený Padre di Pista a odměřuje cestu k domovu těžkými kroky.
Hnětu hrst hlíny na Trkotíně s nevýslovnou vděčností. A dívám se na zvlněnou krajinu tonoucí v teplém podvečeru babího léta. Z polí a luk vystupuje Bezejmenná a Častovka jako ňadra milované ženy. Svírám je pohledem a ve spáncích mi buší srdce.
Na Chlumu potkávám Chlumwitch. „Slzy a pot jsou sluhové, kteří jdou napřed a umetají cestičku pro pána,“ říká mi tato temná žena.
„A kdo je pán?“ ptám se s hlavou pokornou.
Chlumwitch se sarkasticky směje. „Objeď si dvě kola Mahacupu a zjisti si to sám!“ Mrštila po mě vyschlou srnčí lebku a zmizela v prudkém svahu.
Mahacup. Dvacet tři let přešlo… Nic nepřešlo! Čas se zastavil. Zkusili jste si zastavit čas? 7.10. budete mít příležitost hned dvakrát. Nejdřív na kole a pak večer na běhu.
Jen Mahacup. A vy.
Mahagoni
El Directore
Majkl Shadows
Padre di Pista
P.S. Díky Nikosi