Ne, nestraším vás. Chci vás jen připravit na okamžik až se vám pod předním kolem propadne země. Abyste se soustředili na to vnímání hrůzy. Ten pocit strachu uvnitř v břiše. Hop nebo trop. Kdy zavřete oči a necháte to na kole, aby jelo za vás. A když to sjedete, aby to jediné, co pocítíte, je ryzí radost, že jste to přežili. A hned na to, abyste cítili totální pýchu, že jste to dali. Právě jste zažili mezní situaci, jak ji definoval Karl Jaspers. Na ten zlomek vteřiny prožijete sebe sama až na dřeň.
A když se rozsekáte, abyste vstali, nasedli na kolo a jeli dál. Aby vás to nezlomilo.
Dobře si zapamatujte moje jméno. Abyste mohli zařvat: To je čůrák, ten Mahagoni! Abyste tu zlobu ve vás proměnili do paliva, které vas požene do následujícího brutálního kopce. A já si přeju, abyste se ve stoupání na Chlum a pak na Trkotín a Častovku totálně vygumovali. Abyste už necítili zlobu. Aby se vaše oči potáhly mázdrou únavy, až budete blekotat neschopní slova a jediné, po čem budete toužit, bude fronta na guláš v cíli závodu.
Protože stejně jako budete trpět vy, tak jsme trpěli i my, když jsme trať připravovali. Když jsme ji celou procházeli s hráběma a křovinořezy likvidovali dvoumetrové ostružiny, přes které nepronikla ani lesní zvěř.
Ano, budete první, kdo na těch místech pojede na kole. A tahle vize čistě přírodního trailu nám dávala sílu, připravit vám 18 kilometrů nejlepšího mtb okruhu ve vašem životě. Naše úsilí a utrpení se propojí s tím vaším. Jsou to dva dílky skládačky, které po absolvování závodu přiložíme k sobě a vytvoříme jedinečný zážitek společného okamžiku.
Přejeme vám, abyste si takto závod užili. Nekoukejte na výsledky. O ty nejde. Prožívejte prchavost aktuálního okamžiku.
El Directore
Padre di Pista